Slovo korupce má v sobě velký mystifikační potenciál, probouzí naivní konsensus, který se často obrací proti demokracii. Všechny totalitarismy, i ten československý, začínaly obecným pohoršením nad zkorumpovanými politickými stranami. Je to narativ – vyprávění plné dramatického napětí, v němž okrádaný lid vítězí nad nepoctivými konšely. Je v něm zakódována idea, že ne systém, ale lidé selhali.

Vláda lidí vyměněných se ale brzy začne podobat v očích voličů vládám předešlým – a slovo korupce začne znovu svolávat zástupy k boji proti lidské zkaženosti. A bude zase úspěšné, má své kořeny hluboko v křesťanském pojetí hříchu jako příčiny úpadku lidstva.

V epoše globálního kapitalismu není problémem korupce, ale mizení hranice mezi legálním a nelegálním, mezi špinavými a čistými prostředky.

Václav Bělohradský - Korupce jako filosofický problém

Pri zbeznej rýchlej kontrole spamu som email “Výpredaj obličiek” zoskenoval ako “Výpredaj obličiek”. Tomu vravím zaujímavá akcia.

„Pravda má jednu veľkú výhodu, človek si nemusí pamätať, čo povedal.“
Auguste Rodin, francúzsky sochár

Zatiaľčo pri interupciách som vo svojom konzistentnom liberálnom presvedčení katolíka východného rítu pápežskejší ako celé KDH a Obyčajní ľudia dokopy, pri výchove dieťaťa som úplne na opačnej strane barikády.

Stále je to o tom istom, čo najväčšej osobnej slobode a zodpovednosti jedinca. Preto sa hádam do morku kostí za právo na život pre nenarodené dieťa od počatia a preto nechápem, prečo by dieťa nemohol vychovávať sám otec, mama, lesbičky, gayovia, babka s dedkom, heterosexuáli etc.

Už dvaja ľudia vedia vytvoriť zmysluplnú rodinu. A rodina je základ v tomto našom bláznivom svete. Éjmen.